Hlavní stránka
Školní akademie
65
Schůzka pro rodiče budoucích prvňáčků
Vodácký výlet 9. ročníku
Ve dnech 8.–10. 6. 2026 se žáci 9.A a 9.B zúčastnili vodáckého výletu. Byl to nápad samotných žáků, takže do všech aktivit, které toto dobrodružství zahrnovalo, šli zcela dobrovolně a s nadšením. To bylo velmi důležité, protože během tří dnů čelili mnoha výzvám, jako například:
- žádná koupelna, sprcha ani teplá voda
- co si uvaříš nebo přineseš, to si sníš – jinými slovy „samoobsluha“
- déšť během třetího dne plavby.
Ale pěkně od začátku.
V pondělí před obědem jsme dorazili do Znojma, do vodácké základny Vodárna. Každý jsme něco pojedli ze svých zásob, abychom měli sílu na cestu, protože nás čekala nejdelší etapa – přibližně 16 km a pět jezů. Batohy se stany a spacáky nám do tábořiště vždy převážela dodávka. Byli nám představeni naši instruktoři Vojta a Adam, kteří nás proškolili o tom, co dělat a případně nedělat v kánoi. Každá dvojice vyfasovala kánoi, pádla, barel a záchranné vesty a mohli jsme vyrazit na cestu. Ne každý měl s vodáctvím zkušenosti, takže začátek plavby u mnohých připomínal spíše slalom a trénink piruet. Nicméně dříve či později každý pochopil, co dělat, aby kánoe jela tam, kam jsme chtěli. Do tábořiště v Krhovicích jsme dorazili kolem 19. hodiny. Postavili jsme stany a doplnili energii ze svých zásob či z občerstvení, které pro nás zaměstnanci Vodárny ochotně přišli otevřít i mimo běžnou otevírací dobu.
Druhý den byl budíček v 8.30. Vydali jsme se do místního obchodu doplnit zásoby. Po snídani jsme sbalili stany, naložili je do dodávky a znovu nasedli do kánoí. Čekalo nás dalších 12 kilometrů. Už nebylo takové vedro jako předchozí den, ale počasí bylo příjemné, a tak jsme si cestu užili. Cestou jsme mohli pozorovat volavky, kačeny, potápky a sem tam i nějakou větší rybu ve vodě. Udělali jsme několik odpočinkových zastávek a dobrovolníci se mohli vykoupat. Do tábořiště v Hrádku jsme dorazili kolem 14. hodiny. Sotva jsme postavili stany, spustil se očekávaný déšť. Odpoledne se žáci věnovali odpočinku. Později jsme se sešli v přístřešku, opékali špekáčky, kdo chtěl, uvařil si čaj na zahřátí, a při společném posezení jsme ve dvojicích i skupinkách zavzpomínali na roky, které jsme spolu strávili.
Třetí den jsme se po deštivé noci probudili do deštivého rána. Sama jsem měla obavy, jak takovou plavbu v dešti zvládnu. Překvapivě to nebylo nic hrozného. Pohyb nás udržoval v teple až do chvíle, kdy jsme se s kolegyní díky mé nezkušenosti cvakly (převrátily), takže jsme se obě důkladně vykoupaly. Od té chvíle už jsme o teple jen snily. Nebyly jsme však jediné, které si během plavby dopřál neplánovanou koupel, a tak nás do cíle hnala představa suchého oblečení. Do Hevlína jsme dorazili kolem 13. hodiny. Čekala tam na nás dodávka převážející naše zavazadla, která zároveň posloužila jako improvizovaná šatna pro dámy a následně odvezla i kánoe. Po převlečení do suchého jsme se vydali do Hevlína, kde jsme měli možnost doplnit energii v místní restauraci nebo obchodě. Posilněni jsme nastoupili do autobusu a vydali se na cestu domů.
Výlet se opravdu vydařil. Myslím, že pro mnohé z nás přinesl nové zkušenosti a také možnost popovídat si během plavby s někým, s kým bychom si na školní chodbě možná nikdy nepopovídali. Zjistili jsme, že se dají tři dny bez koupelny přežít, mnozí si otestovali své fyzické limity a všichni jsme si odvezli spoustu zážitků. Zkrátka je na co vzpomínat a byla to velmi pěkná tečka za devíti společně strávenými roky na základní škole.
Zároveň bych chtěla poděkovat nejen rodičům, kteří pomohli s přepravou zavazadel do Vodárny, napekli dobroty a poslali něco na posilnění pro nás všechny. Velmi si jejich ochoty a podpory vážíme. 😊
Rozloučíme se „po vodácku“
Ahoj
Karla Žáčková, Dana Tománková
7
Technika pro radost
- 6
Školní výlet 8. tř. - Baldovec
- 27
Partneři
POSLEDNÍ FOTOALBUM
- zatím žádné údaje
